Když u nás doma se moc nekreslí..

Náš Honzík je od malička knihomol, milujeme společné čtení, ale kreslení nepatří mezi jeho oblíbené činnosti. U nás doma se spíše stříhá a lepí a když kreslí, tak výhradně jeden robot s pár obměnami. Když jsem mu navrhla, jestli by namaloval několik obrázků a vytvořil dědovi k narozeninám knížku, čekala jsem zamítavou odpověď. Protože kreslení...Ale odpověď byla s nadšením "Jasně!" a mně pak došlo, proč to vzal tak pozitivně. Protože on slyšel "vytvořím knížku". 

Snad nikdy jsem ho neviděla kreslit obyčejné auto, nebo postavy. Ale sebe a dědu nakreslil s detaily: "tady dědovi jakože smrdí ponožky". Užíval si to a všechny ilustrace byly promyšlené dědovi na míru. Protože nás trochu tlačil čas, tak abychom knížku stihli dokončit k narozeninám, denně nakreslil 2 obrázky. Někdy hned za sebou, někdy 1 po příchodu ze školky a 1 navečer. Podle nálady. Dá se to stihnout za 4 dny, ale na další knížku už jsme se dopředu připravili a dát si na to týden je tak akorát.

Takže jestli váháte, máte doma knihomola, který nekreslí, myslím si, že právě takhle můžete hravě zapojit grafomotoriku a podpořit děti v kreslení. Sešity na procvičování grafomotoriky u nás úspěch moc nemají, občas Honzík něco vyplní, ale je to pro něho krátkodobá záležitost. Když je to kreslení jako součást vytvoření knížky pro babičku, dědu, hned se na to děti dívají jinak.  

Po dokončení všech 7 obrázků jim pomozte s přečtením návodu a knížku spolu sešijte japonskou knižní vazbou. Pak už jen stačí abyste jejich umělecký skvost společně zabalili do dárkového papíru a z lásky darovali.

p.s.: Úplně na konci, nezapomeňte poukázat na jejich trpělivost, že dokončili několikadenní projekt. Uvidí, že ne všechno vzniká na počkání a na důležité věci si umíme najít čas.